15.07.2015

po včerejší návštěvě u pana kalouska jsem se musela zase zmátořit. naivně si myslím, že žiju hezkej život, do kterýho vnáším vědomě radost a vyšší vědomí, aby mi on během jeho návštěvy ukázal, že ani nevím, co to je radost, že moje třetí čakra není v pořádku, že je plná špinavé mazlavé hmoty a že tu pravou radost neznám, protože v mým životě pravděpodobně nikdy nebyla. shodly jsme se na tom, že zůstat na tomhle místě, kde na mě může působit karma osobní, rodinná i karma místa, není dobrý a že potřebuju změnu, abych tomu na chvíli unikla, nemusela pořád něco řešit a abych mohla prožívat radost a dobít síly. včera taky posílal energii do krku a že to souvisí s tématem vůle. vůli teď cítím lépe, tak, jak jsem si řekla, jsem si v pondělí dala procházku do stromovky na víc než 4 hodiny a v úterý jsem byla plavat v podolí. včera jsem se taky rozhodla, že jsem dostala tolik signálů, abych změnila svoji stravu na vitariánskou, že to konečně udělám. o marihuanových cigaretách (vtipnej název) ani nemluvím, tam dostávám signály už několik let. on řekl austrálie, která by mě samotnou asi nenapadla, ale klára tam má nějakou tetičku a napadlo mě, že by mohla jet se mnou. na zkušenou, něco vydělat, něco vidět, něco si užít. mě láká teplo, sluníčko, pohodový lidi, samota. já, tvor společenský, cítím, že hlavní, co teď potřebuju, je být sama. dělat věci po svým, nebýt ovlivněná nikým zvenčí, necítit tlak okolí, nemuset dělat rozumný rozhodnutí, který se ode mě očekávají. napadlo mě, že bych klidně mohla dělat aupairku a mezi dětma si poléčit vlastní vnitřní dítě. ideálně se dostat do nějaké slušné bohaté rodiny, která by mě s sebou brala i cestovat. tenhle příběh jsem už někde slyšela - mohlo by se to stát i mně? nejrychlejší cesta k vítěství je se rozhodnout. nemá smysl říkat si, že někam odjedu, potřebuju si vybrat. takže austrálie. austrálie, děti. snad to půjde. snad rozhodím sítě a za nějakou dobu, až nazraje čas, jsem tam. potřebuju svýmu přání dát hlavně emoci, vášeň, aby si ho nahoře všimli. zaměřit tímhle směrem svoji pozornost. do té doby, než se mé přání splní, se budu o sebe hezky starat, dobře jíst, sportovat, pozorovat svůj vztah k michalovi. je to zvláštní, ale po vyrčení toho, že to není na 100%, vidím, že se opravdu máme rádi.